Příběh o tom, že sny staví cesty i tam, kudy žádné nevedou.
Malý chlapec žije se svým dědečkem a psem v kraji pod vysokými skalami, kde se nedaří květinám ani stromům. Radosti zažívá jen pomálu. Chlapec ale tuší, že jsou na světě místa, kde se mu nebudou ostatní posmívat. Místa, kde rostou květiny samy od sebe a kde se mu bude dařit. Ale jak se tam dostat? Přece dveřmi! A tak začne vyřezávat dveře do uschlého kmene starého stromu. Jsou sice krásné, ale nebude možné je otevřít, natož jimi někam vstoupit. Nebo že by přece?